Pět set dvacet osm dní

Tentokrát bylo focení úplně jednoduché. Postavila jsem ho totiž před počítač a pustila mu jeho oblíbence Kocoura v botách v krátké pohádce Tři ďáblové. Tenhle animáč sjíždíme díky tetě Báře, která ho M. ukázala. Na fotce se M. pohupuje na úvodní znělku, která se mi někdy přehrává v hlavě celý den. Pro M. dostala díky tomuhle kočičímu hrdinovi úplně jiný rozměr naše Číča, chodí za ní a hezky na ní mňouká, určitě si představuje, co všechno dokáže. Kromě toho se rád dívá na Ovečku Shaun, Mášu a medvěda a na Mašinku Tomáše. Shaun je vtipnej, Máša ještě jakžtakž ujde, ale vypravěč z Tomáše by mohl dělat uspávače hadů. Navíc jsou mi ty pořád pracovité a na čistotu dbající mašinky trochu podezřelé. Jako by byly z nějaké sekty...

Snažíme se jeho sezení u počítače a bezduché sledování pohádek co nejvíc omezit, ale někdy se to náramně hodí. To přiznávám. Díky tomu, že nekouká na televizi, se tady dá docela dobře kontrolovat, na co se kouká a přeskakovat reklamy.