O mateřství
- Kaja Brandova
- Jul 8, 2015
- 1 min read
Dneska jsem na chalupě při očekávaném dešti třídila fotky, které mě přenesly v čase o necelých osm měsíců zpět. Bylo to o mírném spánkovém deficitu, absolutním chaosu, vysoké hladině hormonů, ztrátě osobní svobody a sexuální atraktivity, strachu z toho, že už to nikdy nebudu já. Naprosto přesně si to pamatuju.
Znáte čichovou paměť? Kdy ucítíte nějakou vůni a najednou jste schopni přenést se v čase klidně o 10 let zpět do konkrétní chvilky nebo situace? Tak já mám krom toho asi i paměť obrazovou, protože jsem se najednou viděla v tom poblinkaném kojícím triku, s nemytými vlasy, konejšíc 11 dní starého novorozence a snažíc se oblíknout se na venčení Lily. Doma nepořádek, prádlo v pračce už stojí asi tři hodiny, já se ten den už asi po 4. hroutím a to je teprve ráno. A teď jsme o osm měsíců dál. Koupím si nové šaty, vlasy si myju kdy se mi zachce. Každý den si zacvičím, teda pokud mám náladu a přivydělávám si. Pomalu se učím jak být zase sexy a to hlavně pro svůj dobrý pocit. Pouštím si muziku nahlas. Myslím tu, kterou mám ráda, ne Kluky kočičí a učím V, i Matyho, že i já mám svoje potřeby a touhy. Ano, mateřství je krásné a svoje dítě miluju. ALE hlavně ze začátku je to někdy sakra těžké. Tyhle statusy mě udržují střízlivou a asi i šťastnou.
コメント